Bedla Vysoká

(Macrolepiota Procera)

Bedla vysoká roste v přírodě na mezích, loukách a v lesích. Na rozdíl od většiny ostatních hub poměrně dobře snáší i sušší stanoviště. Plodnice tvoří většinou od konce července do konce října, vždy v závislosti na počasí.

Protože zatím není k dispozici metodika pro intenzivní pěstování v domácí kultuře, vysazujeme bedlu na vhodná přírodní stanoviště. Bedla není nijak zvláštně náročná na vlhkost půdy ani na živiny. Nejlépe ji můžeme zakládat na travnatých stanovištích, je možné použít i lesní půdy. Nelze ji pěstovat na půdách bez porostu rostlin.

Výsadba se může provést dvěma způsoby. Prvním způsobem je výsadba do hnízd. Motykou nadzvedneme drn trávy a ke kořínkům nasypeme 5 - 10 zrnek sadby a drn opět přimáčkneme zpět. Vysazujeme na do sponu asi 0,5 x 0,5 m. Čím hustější výsadbu provedeme, tím rychleji se podhoubí spojí a můžeme očekávat dřívější úrodu. Tímto způsobem osejeme asi 50 m2. Můžeme použít i plošnou výsadbu, ta je vhodná na jaře a na podzim. Trávu zkypříme například provzdušňovačem na trávník, rovnoměrně pohodíme rozdrobenou sadbu a zasypeme tenkou vrstvou zeminy. Tu potom zaválcujeme. Tímto způsobem osejeme asi 30 m2.
Výsadbu bedly provádíme v závislosti na počasí od začátku dubna až do konce října.

Pro kontrolu růstu podhoubí je vhodné si značit některé výsevní místo, kde si můžeme po dvou týdnech nadzvednutím drnu zjistit, jak se podhoubí ze sadby rozrůstá.

Založenou kulturu prvním rokem udržujeme v době sucha vlhkou kropením. Tvorba plodnic nastává většinou po 2 – 3 letech vždy v závislosti na průběhu počasí. Kultura nevymrzá a bude na stanovišti mnoho let. V případě extrémního průběhu počasí (přemokření, vysoké teploty nebo extrémní sucho) může být výsadba neúspěšná.

Hlíva ústřičná
Límcovka obří
Opeňka měnlivá
Penízovka sametonohá
Polnička topolová
Šii-také
Ucho Jidášovo
Žampion
Žampion ovčí
Pýchavka obrovská
Kotrč kadeřavý
Bedla vysoká
Korálovec ježatý
Lesklokorka lesklá
Čirůvky
Šupinovka Nameko
Trsnatec lupenitý